14. Tomáš Pelíšek Je mi 43 let, v Lipencích bydlíme s mou manželkou Martinou 15 let, narodily se zde naše tři děti a vytvořily nám, spolu s úžasnými sousedy, náš trvalý domov. Každý rok v Lipencích byl ještě lepší než ten předešlý, ze sousedů se stávali kamarádi, děti rostly a chodily navečer domů čím dál později a ven s čím dál více kamarády. Najednou jsme s Lipeneckými jezdili na vodu, na dovolené, děti začaly chodit na fotbal a „příměstský“ tábor na fotbalovém hřišti byl pro ně důležitější než dva týdny u moře... Pracuji jako generální manažer společnosti S.C. Johnson pro Česko, Slovensko a Maďarsko, relativně dost cestuji po Evropě a často srovnávám mezi místy, která navštívím. Lipence jsou jedinečné - a vím, že to tak zůstane jen tehdy, když si nebudeme z tohoto místa jen brát, ale i vracet. Proto se snažím přispívat do zpravodaje Věci lipenecké, angažuji se ve Sdružení pro Lipence a bavím se s nejrůznějšími lidmi, ať už by je jiní nálepkovali jako naplaveniny, starousedlíky, pivaře, fotbalisty, myslivce, chataře nebo kdovíjak. Vidím, že naprostá většina místních se mezi sebou umí bavit a dokáže dohodnout, když je potřeba.
V našem zastupitelstvu to nejde, protože vedení obce rozhoduje raději sólo než dohodou patnácti zastupitelů, kterým naopak chybí podklady a kompletní informace. Pevně doufám, že se to brzy změní - ku prospěchu úplně všech lidí v Lipencích.